Naar inhoud springen

opklumme

Van Wiktionary

Mofers

[bewirk]

Wirkwaord

[bewirk]

Lemma

[bewirk]
houfzats naevesjikkendj óngersjikkendj deilwaord
sjrif ich klum op mer ich klum op det ich opklum ich bön opgekrómpe
IPA /ɪç kl̥ø̀m 'ɒp/ /mær‿ɪ̽ç kl̥ø̀m 'ɒp/ /dæd‿ɪ̽ʝ ɒpkl̥ø̀m/ /ɪʝ bœ̀n ɒpɣ̊əkl̥ʊ́mə/

opklumme /ɒpkl̥ǿmə/

  1. (ergatief) 'n hoger puntj bereike door te klumme
  2. (ergatief) (euvergenkelik) e bestump, hoeag puntj euverkómme door te klumme
    Veer móste dao de bergwandj nag opklumme.
Aafbraeking
  • op-klum-me
Verwantje wäörd
Samestèlling

Verveuging

[bewirk]
(det ...) ich doe det veer geer zie deilwaord
radikaal liaison radikaal liaison radikaal liaison radikaal liaison radikaal liaison radikaal liaison radikaal liaison
hujigen tied sjrif opklum opklums opklump opklumme opklummen opklump
opklumtj
opklumme opklummen opklummendj
IPA /ɒpkl̥ø̀m/ /ɒpkl̥ø̀m̥s/ /ɒpkl̥ø̀mz/ /ɒpkl̥ø̀m̥p/ /ɒpkl̥ø̀mb/ /ɒpkl̥ǿmə/ /ɒpkl̥ǿmən/ /ɒpkl̥ø̀m̥p/
/ɒpkl̥ø̀m̥c/
/ɒpkl̥ø̀mb/
/ɒpkl̥ø̀mɟ/
/ɒpkl̥ǿmə/ /ɒpkl̥ǿmən/ /ɒpkl̥ǿməɲɟ/
vergangen tied sjrif opklóm opklóms opklóm opklómme opklómmen opklómp opklómme opklómmen opgeklómme opgeklómmen
IPA /ɒpkl̥ʊ̀m/ /ɒpkl̥ʊ̀m̥s/ /ɒpkl̥ʊ̀mz/ /ɒpkl̥ʊ̀m/ /ɒpkl̥ʊ́mə/ /ɒpkl̥ʊ́mən/ /ɒpkl̥ʊ̀m̥p/ /ɒpkl̥ʊ̀mb/ /ɒpkl̥ʊ́mə/ /ɒpkl̥ʊ́mən/ /ɒpɣ̊əkl̥ʊ́mə/ /ɒpɣ̊əkl̥ʊ́mən/
gebi-jjendje wies sjrif klum op! klumme-v'r op klumtj op!
IPA /kl̥ø̀m ɒp//kl̥ø̀m ɒb/ /kl̥ǿməver ɒp//kl̥ǿməver ɒb/ /kl̥ø̀mɟ ɒp//kl̥ø̀mɟ ɒb/
substantivering infinitief gerundium I gerundium II supinum participium
radikaal liaison radikaal liaison radikaal liaison radikaal liaison radikaal liaison
sjrif opklumme opklummen opgeklum ó opklumme opklummen opklummentaere opklummentaeren opgeklumme opgeklummen
IPA /ɒpkl̥ǿmə/ /ɒpkl̥ǿmən/ /ɒpɣ̊əkl̥ø̀m/ /ɒpkl̥ǿmə/ /ɒpkl̥ǿmən/ /ɒpkl̥ǿmən̥'tɛ̀:re/ /ɒpkl̥ǿmən̥'tɛ̀:ren/ /ɒpɣ̊əkl̥ǿmə/ /ɒpɣ̊əkl̥ǿmən/

In anger spraoke

[bewirk]

[2]

Zelfstenjig naamwaord

[bewirk]

Neet-lemma

[bewirk]

opklumme ó /ɒpkl̥ǿmə/

  1. (gerundium) gerundium II van opklumme
Raod

Deze vorm (gerundium II taenge I) geldj es (neutraal) spraokgebroek sónger negatieve bieklank.

Aafbraeking
  • op-klum-me

Verbuging

[bewirk]
inkelvaad mieëvaad
radikaal liaison radikaal liaison
nom. sjrif opklummeopklummen
IPA /ɒpkl̥ǿmə//ɒpkl̥ǿmən/
dim. sjrif
IPA
dat. sjrif opklummeopklummen
IPA /ɒpkl̥ǿmə//ɒpkl̥ǿmən/

Wirkwaord

[bewirk]

Neet-lemma

[bewirk]

opklumme /ɒpkl̥ǿmə/

  1. (neet-lemma) mieëveljigen ieëste-persoeansvorm (veer) innen hujigen tied van opklumme (in naevezats)
  2. (neet-lemma) mieëveljigen derdje-persoeansvorm (zie) innen hujigen tied van opklumme (in naevezats)
Aafbraeking
  • op-klum-me
Variaasje